Kravaty a emoce

1. srpna 2008 v 19:57 | ▬ i ▬ |  nevšední chvíle
tak dneska jsem se odpoledne tak nudila, že jsem se prostě musela zabavit. rozhodla jsem se srovnat věci ve skříni, kterou máme s mojí mámou společnou.... máma na to prostě nemá čas a já už jsem ty svoje věci nemohla najít... xD
mezi rozhrabaným oblečením jsem nacházela spoustu věcí, které tam rozhodně neměly co dělat. a pak jsem narazila na tátovy kravaty... vytáhla jsem je ze skříně a civěla jsem na ně. po jeho smrti jsme téměř všechno jeho oblečení zlikvidovali, aby svou přítomností v šatníku nejitřilo čerstvou ránu. mezi minimem jeho věcí zůstalo asi pět kravat. byla jsem překvapená, ale nevzbudilo to ve mně ani lítost ani bolestný pocity... namísto toho se mi vybavil táta, jak si ráno před zrcadlem uvazuje kravatu, pak se ke mně otočí a loučí se se mnou než odejde do práce. seděla jsem na zemi s kravatama v ruce a usmívala jsem se. takhle už to asi bude pořádpořád
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emanuel Emanuel | Web | 1. srpna 2008 v 22:20 | Reagovat

Hm, to je smutný, pokud jde o tak moc blízkýho člověka..:( Já si vždycky vzpomenu na dědu, když otevírám klíčkama dveře od auta - radil mi tehdy, když chceš jet, tak s nima otoč ve směru jízdy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama